U k’iinil u jumpáaykunsik máak eco-friendly tuukul

Andrea Fajardo

Lino de la Guerra

Tu ja’atskabil jump’éel saabadóoe’ kin k’áatik jump’éel káapuchinóo mookáa tu kúuchil Café MidTown, tu baantail García Ginerés. Kulukbalen ichile’, táan in wilik bix u k’uchul máak u maan janabe’enbalo’ob táan u t’o’okol tu k’ab che’, beyxan ku ma’anal keeso de kaabráa organikóo wa íintegraal waaj, tuláakal le je’ela’ ti’ u kúuchil Slow Food, ku ts’a’abal lalaj saabadóo tu bak’pachil Cine Foro Colón yéetel Los Platos Rotos.

Ichil máaxo’ob yano’obe’ ku yu’ubal utsil ki’ óolal, máaxo’ob ku maano’obe’ ku che’ejo’ob yéetel ku tsikbalo’ob yéetel máaxo’ob ku koonolo’ob. Te’e náachilo’, kin paktik jump’éel baatsil sak wíiniko’ob táan u ch’a’ako’ob jump’éel u yoochelo’ob yéetel jump’éel iPhone 8, ka’alikil u t’úuymajo’ob ka’ap’éel páawo’ob tu’ux ku líik’siko’ob janabe’enba’alo’ob ti’al le p’is k’iinil ku taalo’. Naats’ ti’ le kúuchil tu’ux kin wuk’ik in wo’och káafee’, ti’ yaan juntúul táankelem xi’ipal yéetel u déeportivail nook’e’ ku manik jump’éel u orgaanikáa gáayeta ti’al u yaalak’ peek’ xoloitzcuintle. Te’e tu’ux ku ko’onol oortalisao’obe’, juntúul ko’olele’ chika’an Europa u kaajale’ ku tsikbal yéetel juntúul xkoonol, ka’alikil u máansik u k’aaxil lechugáa wa aseelgáa organikáa ti’ juntúul máak beey maayae’, máax t’úuymajil u páawo’.

Chéen u janjan ila’ale’, ichil kúuchil koonole’ mixba’al k’aasil yani’. Ba’ale’ le ken jo’op’ok a xíimbaltik u mejen tu’uk’ilo’ob koonol yéetel yóok’lal le bix u yúuchul t’aan tumen máaxo’ob biinja’ano’obe’, ku páajtal u na’atale’ ma’ jump’éel kúuchil ti’al u bin tuláakal máaki’, mix xan tu chukpajal u tojol ti’al u maan je’el máaxake’.

Tu noj kaaajil Jo’e’ yaan uláak’ jayp’éel kúuchilo’ob je’el bix Slow Food, tu’ux ku ko’onol yéetel ku k’i’itbesa’al láayli’ orgaanikóo yéetel biodeegradablée ba’al. Je’el bix u kúuchilo’ob koonol C+Natural, VivaGreen, Café Orgánico, Ya’axtal Ecotienda wa El Árbol Eco Orgánico. Kúuchilo’ob ku meyajo’ob ti’al ka yanak uláak’ páajtalilo’ob le ken úuchuk maan, ti’al u manik máak chéen le ba’alo’ob k’a’abéet ti’o’ yéetel xan ti’al u yila’al bix je’el u kaláanta’al yóok’ol kaab, ts’o’okole’ ku chikbeswik uláak’ ba’alo’ob je’el u páajtal u k’a’abéetkunsa’al wa u ma’anal tumen máaxo’ob k’ajóoltano’ob beey “consumidor verde”.

Yaan máako’ob jach kaambanaja’ano’ob ti’ psíikologíia éekonomiikáa, je’el bix Carmen Tanner, máaxo’ob ku ya’alike’ le bix yaan u yóol máake’ yaan ba’al u yil tu súutukil táan u yúuchul máak, ti’al u jets’ik u manik ba’alo’ob ma’atech u loobiltik yóok’ol kaab. Ku ya’alale’ le bix yanik u yóol máake’ leti’ ku xook le ken beeta’ak le wa ba’axo’. Ba’ale’, psíikologáa sociale’, Tina Mainieri ku ya’alike’ “kex tumen uts u yóol juntúul máak ti’al u manik ba’al uts ti’al yóok’ol kaabe’, yaan uláak’ ba’alo’ob beetik ma’ u manik wa u jach p’atik paachil je’el ba’axak uts u ti’al yóok’ol kaab, je’el bix: u yantal wa u mina’antal le ba’ax ku maniko’, ba’ax ts’íibta’an tu chan ju’unil bak’pachtik le wa ba’axo’ yéetel le bajux ku tojoltik”.

Yaan jump’éel ba’al mantats’ yaan ichil le kúuchilo’ob koonol tin yáax a’alajo’, tuláakalo’obe’ ti’ p’aatalo’ob tu baantail k’íiwik wa tu xamanil u noj kaajil Jo’. Jump’éel baalsáamo’ ku jach ts’akik u wíinkilal máak beeta’an yéetel kakáaw beyxan yéetel u xíiwil seenteyáa asiáatikaile’ je’el u tojoltik tak 300 pesuse’. Wa jayp’éel gáayetáa yéetel u ch’áach’ajil chóokolaatée’, óoli’ je’el bix u taal chips ahoye’, ku tojoltik 130.

Ko’ox tukultik tene’ in k’áat in man je’el máakalmáak ti’ le ba’alo’oba’, tumen millennialen, ts’o’okole’ ichil ba’ax chikpaj ti’ jump’éel xak’al xook beeta’an tumen u mola’ayil Morgan Stanley tu ja’abil 2017e’, to’one’ jump’éel ch’i’ibal líik’ yéetel u tuukulil u yantal éekonomíia súustentaablée yéetel u kaláanta’al yóok’ol kaab. Ba’ale’ to’on xane’, ch’i’ibal lik’a’ano’on yéetel u jach p’íit bo’olil yóok’lal u meyaj, beey chikpaj tu xak’al xookil Los Millennials en el Mercado Laboral beeta’ab tumen Banco de México. Le beetike’, ichil le 430 pesus taak in xupik ti’al in manik ba’alo’ob uts ti’al yóok’ol kaabe’ (ti’al ma’ u yantal in manik Pond’s wa Chokise’) najmal in líik’sik ti’al in bo’otik sáasil wa ti’al in chukbesik u tojol in bo’otik in majan naj. Ja’alibe’, ko’ox a’alike’ u yalabil u bo’olil in kíincenae’ (wa u bo’olil in meyajil freelancer) yaan in jatsik ti’al in líik’sik, ti’al beyo’ u páajtal in manik jump’éel u baalsamoil tak ti’ le uláak’ winalo’, tumen in k’áat in chan xup wa bajux ti’al jump’éel ba’al in ti’al.

Beey túuno’, ko’one’ex tuukul yóok’lal juntúul kole’el ti’ kaja’an tu noojolil u noj kaajil Jo’, boox u yoot’el yéetel mejentak u yich. Ka’atúul u paalal, u yíichame’ jpak’il naj meyajil. Leti’e’ chéen ti’ naj ku meyaj, ts’o’okole’ ba’ax ku jach ts’íibóoltike’, leti’ ka yanak jump’éel meyaj tu’ux ka ts’a’abak ti’ seguróo social. Wa ka k’uchuk bin ti’ jump’éel méerkadóo wa ti’ jump’éel kúuchil koonole’ míin je’el u beetik chéen ti’al u láak’intik “u yuumil naj” le ken xi’ik maani’, ka’alikil u kaláantik u chan paalil. Le ba’ax kin wa’alika’ ya’abach juntéenal tin wilaj ka’aj meyajnajen ti’ jump’éel u chan tu’uk’il koonol Slow Food walkil óoxp’éel ja’abo’oba’.

Ma’ kúuchilo’ob yanchajo’ob mix tukulta’abo’ob ti’al máako’ob je’el bix leti’ob, tu’ux ka páatak u k’ajóoltik wa u yu’ubik táakbesa’an ichil máaxo’ob ku bino’ob maani’. Te’ela’ yaan ba’al u yil u tojol yéetel u yantal wa u mina’atal ba’ax ku ma’anal, ba’ale’ yaan xan ba’al u yil tu’ux u taal máax ku maan yéetel tak máakalmáak u ch’i’ibalil. U yantal súustentable kuxtal wa juntúul máak ma’ ya’ab u páajtalilo’ob yaan ti’e’ ku súutul jump’éel ba’al ko’oj, jumpáayil ti’ uláak’ máako’ob ku yutstal u bo’otiko’ob ba’al beyo’.

Ma’ xan taak in wóotsilkúunsik mixmáaki’, ma’ xan wa le ko’olela’ u kanmaj uláak’ ba’alo’ob ti’al ka páatak u yantal súutentabilidaad ichil u kuxtal, maanal ti’ le ba’ax in wojel teeno’, wa ti’ le ba’ax ojela’an tumen eco-friendly kúuchilo’ob. Ba’ale’, u ya’abil ti’ le kúuchilo’oba’, tu’ux ku kaláanta’al yóok’ol kaab yéetel le ba’alo’ob ku ko’onolo’obe’ ma’ beeta’an ti’al u chan múuch’il máako’ob uts yaniko’ob ti’al ka páatak u bo’otiko’obi’. Ma’ xaan wa ka yanak ka’ach teen jump’éel k’a’anan k’aaba’ wa ka’ach ka síijken ichil jump’éel ayik’al baatsile’, míin bejla’a’ yaan teen in seenteyáa asiáatikail lalaj winal, yéetel tuláakal ki’imak óolal, ts’o’okole’ min je’el in manik tuláakal ba’ax bíin k’a’abéetchajak ten ti’al in p’is k’iinil ba’ale’ laj orgaanikóo.

Leti’ u noj tuukulil kúuchilo’ob koonol je’el bix le je’ela’, ts’o’okole’ ku péektsiltiko’ob ka yanak kuxtal ma’ ko’oji’ yéetel uts ti’al yóok’ol kaab, tumen leti’ ba’ax ken u beet u yúuchul koonol ichil keetil yéetel ka jóok’ok ti’ ba’ax ku meyajtik kaaj. U yóoxp’éel noj okomilo’ob Slow Food, ko’ox xokik, ti’al ka tukulta’ak tu beel ba’ax ku jaantik máake’ leti’ le je’elo’oba’:

“NO’OJAN: u jaanta’al ba’alo’ob ku yicháankil tu k’iinil u ma’anal, siis óoltal yéetel ki’itak, le ku beetik uts ti’ u wíinkilal máak yéetel ba’alo’ob ku yantal ichil kkaaj; MA’ ÉEK’I’: u yantal yéetel u ma’anal janabe’enbalo’ob ma’ u loobiltik yóok’ol kaab, tu’ux ka ila’ak xan u yutsil ba’alche’ob yéetel ma’ u yúuchul loob ti’ ktoj óolali’; U BO’OTAL JE’EX UNAJE’: ka yanak u bo’otal le beyka’aj unaj tumen máax ku maan, ka u tojolt yéetel ka ko’onok ich keetil ti’al máaxo’ob meyajtik” (slowfood.com).

Jach jats’uts u xo’okol, ts’o’okole’ óoli’ tak k’eex tuukul ku beetik, ba’ale’ u jaajile’ yaanal bixi. Chéen ja’alil ka yanak ti’ máak 5000 pesus lalaj p’is k’iinil ti’al ka páatak u maan máak chuka’an ba’ax k’a’abéet (leti’ le bajux tin xokaj k’a’abéet úuchik in k’áatik a bajux lalaj ba’al), óoli’ mix táan u páajtal u ki’ óoltik máak súustentable kuxtal ti’ le kúuchilo’ob péektsiltik ba’alo’ob beya’.

Ts’o’okole’, jaaj, yaan junmúuch’ máako’ob kaláantik yóok’ol kaab lik’a’an te’e k’iino’oba’, máaxo’ob ku beetik kka’ap’éel tukultik ba’ax kseen máanik yéetel ba’ax suukchaj kbeetik ti’ kkuxtal. Ba’ale’ beyxan ts’o’ok u chóolpajal uláak’ tuukulo’ob tu’ux ku beeta’al uláak’ ba’alo’ob tu’ux, yéetel u t’aanil orgaanikóo yéetel súustentaable ba’alo’obe’ ku taal konbil to’one’ u yúuchul kuxtal beya’ ma’ ti’al tuláakal máaki’. Ku taal u ts’áae’ óoli’ leeti’ u tuukulil káapitalismo ti’al ka seen maanako’on: ku beetiko’ob ktukultik bix najmal u kuxtal máak ku yúuchul chéen ken jo’op’ok u seen manik ba’al, ba’ale’ walkila’ ku yúuchul tu k’aaba’ jump’éel ba’al uts ti’al yóok’ol kaab ti’al beyo’ ma’ u beetik k’aas, ts’o’okole’ jump’éel ba’al tukulta’an tu beel.

Ichil máaxo’ob k’ajóolta’ano’ob beey ya’ax kóonsumidooro’obe’, yaan wa jaytúul ti’ leti’obe’ yaan u taak’inil ti’ob yéetel u no’ojan kuxtalil ti’al u kuxtalo’ob ichil súustentabilidad, fitness, beeganáa, xma’ loobilaj yóok’ol kaab, gluten free, zero waste, ichil uláak’ u jejeláasil ba’alo’ob… Yaan u páajtalil u beetiko’obe’ ts’o’okole’ je’el tak u k’uchul u t’uchubto’ob wa u t’aano’ob jela’an tu yóok’lal uláak’ u páajtalil u kuxtal wíinik wa tak tu yóok’lal máaxo’ob péektsiltik meyajo’ob tu yóok’lal tumen ma’ táan u “jets’iko’ob mix táan u ts’áako’ob u muuk’ chuka’an” ichil u noj tuukulil ba’ax eco-friendly, tumen leti’obe’ beey u na’atiko’ob yéetel beey u kuxtalo’ob xma’ taalamili’.

Ma’ xan in k’áat in sa’atbes a tuukule’exi’, mix jump’íiti’. Jach uts uti’alo’ob yaan ti’ob u páajtalil u kuxtalo’ob beyo’, ba’ale’ ma’ unaj ktu’ubsik leti’obe’ jump’éel chichan múuch’il máak ku xíimbal ichil jump’éel wóolis ma’ táan u téejel, ts’o’okole’ ma’ xan táan u páajtal u k’éexel u tuukulil táan u yáantiko’ob yóok’ol kaab chéen tumen tu na’aksajo’ob jump’éel u yoochelo’ob ti’ instagram yéetel u ya’ax uk’be’en ja’. Leti’obe’ táaka’ano’ob ichil jump’éel chichan múuch’il máako’ob uts binik ti’ob ti’al u páajtal u kuxtalo’ob beyo’, tu’ux ku páajtal u yéeyiko’ob ba’ax u k’áato’ob. Ka’alikil ti’al u ya’abil máake’, u bin uk’ul ti’ jump’éel oorgaanikóo kúuchil wa u manik jump’éel u kaabil chakal ja’ase’ ti’ C+Naturale’ jump’éel ba’al ayik’al ba’al, ts’o’okole’ yaan k’iine’ mix ku máan tu tuukul u páajtal u maani’.

Beyxan, ichil tuláakal ba’ax suuk u yúuchul ichil “ya’ax káapitaliismoe’”, leti’e’ u kúulpacht’aantiko’ob u noj tuukulilo’ob yóok’lal le ku líik’sik u t’aano’ob. Ti’ noj kaajo’ob je’el bix Ciudad de Méxicoe’ yaan kúuchilo’ob koonol je’el bix Mr. Tofu yéetel Green Paradise, tu’ux yaan u nu’ukulil u síiskunsa’al ba’al je’el bix le yaano’ob Oxxoe’, tu’ux je’el u tojoltik ichil 60 tak 150 pesus jump’éel beeganóo atun. Ts’a’aban ti’ jump’éel nu’ukul beeta’an yéetel laata wa yéetel plaastikóo, yaan xan u sooyail yéetel ta’ap’, ba’ale’ ken jaantake’ ku yu’ubal beey atune’. Ma’ xaan wa le je’elo’ jump’éel jela’an ba’al ti’ máarketingi’. Unaj xan u ya’alale’ ts’o’ok u je’ebel uláak’ u kúuchilo’ob Mr. Tofu ti’ uláak’ noj kaajo’ob ti’ u noj lu’umil México: Playa del Carmen, Guadalajara, Puebla, Pachuca, León, ichil uláak’o’ob.

Ba’ale’ ma’ unaj kseen náachtali’: tu kúuchil Café Orgánico, ti’ yaan tu paach Cine Foro Colón wey tu noj kaajil Jo’, u tojol 200 graamos sikile’ je’el u tojoltik 60 pesuse’, to’oban yéetel plaastikóo ts’o’okole’ ts’a’aban u ts’íibil ju’unil ich íingles. Ka’alikile’ tu kúuchil Lucas de Gálveze’ ku tojoltik ichil 25 tak 30 pesus, ts’o’okole’ míin jumpuul a manik ti’ juntúul maaya ko’olel, máax xáanchaj kex kamp’éel ooráa táan u taasik tak te’e noj kaaja’.

Beey, míin ma’a tuláakal ba’ax ku ko’onol te’e méerkado’ob wa ti’ kúuchilo’ob koonole’ jach orgáaniko’ob tu túulis 100 por cientoil, jaaj, ba’ale’ míin jump’éel ti’ bix je’el u páajtal u yáantal u bin uts ti’ kúuchilo’ob koonol yaan wey noj kaaje’. Beyxan ma’ táan u páajtal kjets’ik wa jach jaaj tuláakal ba’ax ku ko’onol yéetel ku ya’alal ma’atech u loobiltik yóok’ol kaab. Yáaxe’ yóok’lal bix to’an, tumen ku súutul jump’éel chíikulal ti’al koonol. Tene’ kin asab éejentik béegetal leeche ku beeta’al tumen in éetajil Diana Pavia (u xoknáalil Desarrollo y gestión intercultural ti’ u noj najil xook UNAM, beeganail) wa kin ketik yéetel leeche’ ku ko’onol ti’ éekologikail kúuchil. Asab ko’oj u ma’anal wa ku ke’etel yéetel le beyka’aj ku tojoltik u beeta’al.

Beyxan, jaaj ma’ tuláakal kúuchilo’ob koonol, mix tuláakal máax ku koonol wa tuláakal máax beetik éekologikoil ba’ale’ ku táakpajalo’ob ichil u tuukulil Green Marketing. Yaan xan uláak’ máako’ob meyajtik le ba’alo’oba’, kex tumen ma’ jach nonoj u beetiko’obi’, tumen chéen tu soolaro’ob wa tu k’áaxo’ob ku meyajko’obi’, je’el bix tu kanaj u beetiko’obi’, ts’o’okole’ ku yantal u jóok’siko’ob u k’iinil yéetel u taak’inil ti’al u meyajtiko’ob. Noj ba’al le ku beetiko’obo’ yéetel unaj u bo’otal je’el bix unaje’. Ba’ale’ le ku meyajko’ob yéetel in k’ajóolo’obe’ ma’atech u koonolo’ob ti’ ayik’al méerkado’ob, ts’o’okole’ wa ku bino’ob ti’ kúuchilo’ob je’el bix le je’elo’ chéen jáalik u p’áatalo’ob, mix tech u ya’aliko’ob wa eco-friendly u tuukulo’ob wa uláak’ ba’alo’ob ku seten a’alal yóok’lal ba’ax ku koniko’ob. Mix xan ku yóotiko’ob u máano’ob yóok’ol uláak’ máako’ob máaxo’ob mix u yojelo’ob ba’ax u k’áat u ya’al u tuukulil eco-sustentable.

Kin tukultike’, ma’alo’ob ba’al u chukpajal u yóol máak u patjo’oltik ba’alo’ob ku meyajta’al yéetel k’ab, ts’o’okole’ ku chíimpolta’al u tuukulil u ko’onol ba’alo’ob ma’atech u loobiltik yóok’ol kaab, unaj u ch’a’abal ti’al u yutsil kuxtal máak yéetel ti’al u yáantikubáaj kaaj tu súutukil u máan maan. Tumen ma’ chéen yóok’lal taak’ini’, jump’éel ba’al xan ti’al u ka’ansal uláak’ máak yóok’lal le ba’alo’oba’ yéetel ti’al u yantal k’eexilo’ob.

Jump’éel ba’al le je’elo’ yéetel jumpáay ba’alil u ko’onol ba’alo’ob yaan ba’al u yil yéetel éekologia, u kaxta’al u yutsil chéen wa jaytúulo’ob yóok’ol u toj óolal yóok’ol kaab wa u líik’sa’al jump’éel siistemáa ma’ náach ku máan ti’ káapitalismoi’, kex tumen ku ts’a’abal u ya’ax nook’ ti’al u sa’atbesa’al tuukul, kex tumen ken ts’o’okoke’ ka jumpáaykunsa’ak máak ti’al u yéeta’al chéen máaxo’ob ku páajtal u bo’otiko’ob ba’ax ku ko’onol yéetel u tuukulil u kaláanta’al yóok’ol kaab, tumen le je’elo’, beey in wóol chéen jump’éel ti’ bix ktusikbáaj yéetel ktáakmuk’tik jump’éelili’ k’aalal tuukul.

In k’áat in mu’uk’ankúuns u tuukulil máasewal kaajo’obe’ láayli’ ti’ yano’obi’, ichil u ba’atelil máaxo’ob kúulpacht’antik nojmeyajo’ob loobiltik kaaj wa ichil tuláakal le mejen ba’alo’ob ku páajtal kbeetik ichil le ku páajtalo’. Unaj ya’ab ba’al ku beeta’al ti’al u líik’sa’al ba’al, ma’ ti’al ka yanak ba’al chéen ti’al u pu’ululi’. Ts’o’okole’, jach jaaj, kexi’ ka yanak u ya’abil éekologia freesa.

Other Articles

spot_img
spot_imgspot_img